Provided by: systemtap-doc_5.1-5_amd64 bug

JMÉNO

       systemtap - systemtap initskript služba

POUŽITÍ

       service systemtap COMMAND [OPTIONS] [SCRIPT...]

POPIS

       SystemTap  initskript  služba  umožňuje  spouštět  systemtap  skripty jako systémové služby a pohodlně je
       ovládat. Skripty mohou být nastartovány na individuální žádost, nebo při startu  systému.  Na  systémech,
       které využívají dracut je také možné umístit skripty do initramfs a mít je spuštěné během boot procesu.

       Existují  volby  a  parametry,  které  ovlivňují  globální chování služby nebo jednotlivých skriptů. Mezi
       skripty lze vytvořit závislosti, tak že nastartování jednoho automaticky způsobí nastartování jiného.

       Konfigurační soubor initskriptu se nachází v /etc/systemtap/config. Přijatelné  parametry  jsou  detailně
       popsány v sekci GLOBÁLNÍ PARAMETRY.

       Skript musí být umístěn v adresáři /etc/systemtap/script.d a musí mít příponu .stp. Poznamenejme, že když
       se systemtap skripty pouštějí z příkazové řádky, jak je obvyklé, není přípona .stp povinná. Jméno skriptu
       smí  obsahovat  jen  alfanumerické  znaky  a  '_', a nesmí začínat číslem. Adresář pro skripty lze změnit
       nastavením parametru SCRIPT_PATH v konfiguračním souboru.

PŘÍKAZY

       Musí být uveden jeden z následující příkazů:

       start  Start skriptů. Pokud  žádné  skripty  nebyly  určeny,  nastartují  se  skripty  určené  nastavením
              DEFAULT_START.  Pokud  DEFAULT_START  není  nastaveno,  nastartují  se  všechny skripty v adresáři
              skriptů. Pro skripty, které již běží se příkaz "start" ignoruje. Příkaz "start" selže, pokud start
              skriptů selže (viz též nastavení PASSALL).

              Pokud je zapnutá volba AUTOCOMPILE, příkaz se pokusí sestavit (nebo obnovit sestavení)  skriptů  v
              případě, že je platná jedna z následujících podmínek:

              - Cache se zkompilovanými skripty neexistuje.

              - Čas modifikace (mtime) původního skriptu se změnil.

              - Skript se spouští s jinými volbami.

              - Změnil se výstup `uname -a`.

       stop   Zastavit  skripty.  Pokud  žádné  skripty  nebyly  určeny,  zastaví se všechny běžící skripty. Pro
              skripty, které neběží, se  tento  příkaz  bude  ignorovat.  Příkaz  selže  pokud  selže  zastavení
              některého ze skriptů (viz též nastavení PASSALL).

       restart
              Zastavit a opět nastartovat skripty.

       status Zobrazit stav skriptů a jejich závislosti.

       compile
              Přeložit  skripty,  ale  nestartovat je. Pokud skripty již byly přeloženy, dotázat se na potvrzení
              dříve,  než  dojde  k  přepsání  cache.  Kompilovat  pro  běžící  jádro,  nebo  pro  jádro  určené
              prostřednictvím volby -r.

       onboot Učinit určené skripty součástí initramfs, aby mohly být spuštěny během startu stroje. Tento příkaz
              je  dostupný  jen  na  systémech,  které  používají  dracut. Pokud se neurčí žádný skript, všechny
              systemtap skripty se z initramfs odstraní.

              Initramfs se vytváří pro aktuální jádro,  nebo  pro  jádro  určené  volbou  -r.  Výchozí  umístění
              initramfs  je /boot/initramfs-KVER.img, kde KVER odpovídá výstupu `uname -r`. Příkaz "onboot" dále
              obnoví nastavení zavaděče systému tak, aby  byl  použit  nový  initramfs.  Pokud  se  má  vytvořit
              initramfs  v  jiném  umístění,  použijte  volbu  -o. V tomto případě se nastavení zavaděče systému
              nezmění.

              Pokud výstupní soubor již existuje, bude přepsán pokud není dán přepínač -b  ,  kdy  se  původnímu
              souboru přidá přípona .bak namísto přepsání. Pokud ale .bak soubor již existuje, nebude přepsán.

              UPOZORNĚNÍ: Nepoužívejte volbu -o příkazu stap(1) u "onboot" skriptů, protože skript poběží dříve,
              než  se  namountuje  kořenový  souborový systém. Pokud potřebujete více místa pro výstup, zvětšete
              velikost bufferu.

       cleanup
              Odstranit specifikované skripty z cache. Pokud  není  specifikován  žádný  skript,  budou  smazány
              všechny.  Smaže  se  jen  cache pro aktuální jádro, nebo pro jádro určené volbou -r. Před smazáním
              cache bude požadováno potvrzení.

VOLBY

       Některé příkazy přijímají volby. Nicméně, protože uživatelé nemohou předávat volby při zavádění OS,  jsou
       volby určeny pouze pro ovládání skriptů běžících až po nabootování systému a pro testování.

       -c CONFIG_FILE
              Určuje alternativní konfigurační soubor.

       -R     Při  použití  s start a stop příkazy značí, že mají být vzaty v potaz závislosti mezi skripty a to
              rekurzivně.

       -r KERNEL_RELEASE
              Při použití s compile, onboot, a cleanup příkazy, určuje cílové jádro. Formát KERNEL_RELEASE  musí
              odpovídat formátu `uname -r`.

       -y     Odpověz ano na všechny dotazy.

       -o PATH.IMG
              Při  použití  s  příkazem onboot určuje umístění initramfs. Pokud se určí, konfigurace zavaděče se
              nezmění. Pokud určen není, konfigurace zavaděče se změní tak,  aby  byl  při  následujícím  startu
              použit nový initramfs.

       -b     Při použití s příkazem onboot, zazálohuje existující initramfs připojením přípony .bak namísto aby
              existující initramfs přepsal, což se stane není-li tato volba použita.

GLOBÁLNÍ PARAMETRY

       Tyto parametry ovlivňují obecné chování služby. Nastavují se v konfiguračním souboru.

       SCRIPT_PATH
              Určuje  absolutní  cestu  adresáře  pro skripty, se kterými může služba pracovat. Skripty musí mít
              příponu .stp. Výchozí hodnota je /etc/systemtap/script.d.

       CONFIG_PATH
              Určuje absolutní cestu adresáře  pro  konfigurační  soubory  skriptů.  Tyto  konfigurační  soubory
              obsahují  volby  specifické  pro  jednotlivé  skripty. Musí mít příponu .conf. Výchozí umístění je
              /etc/systemtap/conf.d.

       CACHE_PATH
              Umístění cache adresáře. Výchozí umístění je /var/cache/systemtap.

       TEMP_PATH
              Umístění dočasného adresáře, kam systemtap odkládá dočasné soubory, které vznikají  při  kompilaci
              systemtap jaderného modulu. Výchozí umístění je /tmp.

       STAT_PATH
              Absolutní  cesta  k  adresáři  se  stavovými  soubory  pro jednotlivé skripty. Výchozí umístění je
              /var/run/systemtap.

       LOG_FILE
              Absolutní cesta k logovacímu souboru.  Všechny  zprávy  se  posílají  do  tohoto  souboru  (včetně
              kompilačních    chybových   hlášení   a   hlášení   o   chybách   běhu).   Výchozí   umístění   je
              /var/log/systemtap.log.

       PASSALL
              Pokud tato volba je nastavena (yes), pak systemtap služba pracující s mnoha skripty zahlásí chybu,
              pokud kterýkoliv ze skriptů zhavaruje. Pokud tato  volba  není  nastavena  (no)  vypíše  systemtap
              služba v takovém případě jen varování.

       RECURSIVE
              Pokud  tato volba je nastavena (yes), služba systemtap bude brát v potaz závislosti mezi skripty a
              to rekurzivně (odpovídá volbě -R). Tato volba je platná jen pokud byly na příkazové  řádce  určeny
              skripty. Výchozí hodnota je no.

       AUTOCOMPILE
              Pokud  je  tato volba nastavena (yes), služba systemtap se pokusí zkompilovat určené skripty pokud
              nenalezne odpovídající validní položky v cache. Jinak související příkaz selže. Výchozí hodnota je
              yes.

       DEFAULT_START
              Určuje skripty, které se mají nastartovat jako  výchozí.  Pokud  je  tato  volba  vynechána  (nebo
              nastavena na prázdnou hodnotu), nastartují se všechny skripty v adresáři. Výchozí hodnota je "".

       ALLOW_CACHEONLY
              Pokud  je tato volba nastaveba (yes), služba umožní nastartování také skriptům, pro něž existují v
              cache validní data, ale v adresáři pro skripty jejich zdrojový kód chybí. Výchozí hodnota je no.

              VAROVÁNÍ: S touto volbou může služba nastartovat neočekávané skripty nacházející se v cache.  Před
              startem služby je vhodné obsah cache zkontrolovat.

       LOG_BOOT_ERR
              Protože "boot-time" skripty se spouštějí dříve než je namountován kořenový souborový systém, nelze
              chybový výstup programy staprun posílat do LOG_FILE jak je obvyklé. Nicméně log lze přesměrovat do
              /run/systemtap/$script.log  nastavením  LOG_BOOT_ERR na yes. Pokud STAT_PATH je odlišná od výchozí
              hodnoty, budou logovací soubory přesunuty na požadované  místo  dříve,  než  se  spustí  jakýkoliv
              příkaz služby. Výchozí hodnota je no.

       Zde je ukázka konfiguračního souboru.

              SCRIPT_PATH=/var/systemtap/script.d/
              PASSALL=yes
              RECURSIVE=no

PARAMETRY SKRIPTŮ

       Tyto  parametry  ovlivňují  kompilaci skriptů, nebo jejich chování za běhu. Nastavují se v konfiguračních
       souborech umístěných v adresáři CONFIG_PATH.

       <SCRIPT>_OPT
              Určuje volby, které se předají příkazu stap(1) před vykonáním skriptu. Zde SCRIPT je jméno skriptu
              bez přípony .stp. Poznamenejme, že volba -F se použije vždy.

              Při kompilaci skriptů se ignorují následující volby: -p, -m, -r, -c, -x, -e, -s, -o, -h, -V, -k.

              Při spouštění skriptů se ignorují následující volby: -h, -V, -v, -t, -p, -I, -e, -R, -r,  -m,  -k,
              -g, -P, -D, -b, -u, -q, -w, -l, -d, -L, -F, a všechny dlouhé volby.

       <SCRIPT>_REQ
              Určuje  závislosti  skriptu (t.j. určuje, který skript je vyžadován daným skriptem). Pokud foo.stp
              vyžaduje (nebo potřebuje běžet po) bar.stp, nastavte

              foo_REQ="bar"

              Více skriptů lze nastavit jako mezerami oddělený seznam.

       Příklad konfiguračního souboru:

              script1_OPT="-o /var/log/script1.out"
              script2_OPT="-o /var/log/script2.out"
              script2_REQ="script1"

PŘÍKLADY

       INSTALACE SKRIPTŮ
              Nakopírujme SystemTap skript (např. "script1.stp") do relevantního adresáře:

              # cp script1.stp /etc/systemtap/script.d/

              Pak můžeme nastavit volby pro daný skript. Například:

              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1
              script1_OPT="-o /var/log/group1.out"

              Pokud poté nainstalujeme skript, např. "script2.stp", který má být spuštěn po "script1.stp",  máme
              zde závislost mezi skripty. Tu ošetříme následovně:

              # cp script2.stp /etc/systemtap/script.d/
              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1
              script2_OPT="-o /var/log/group2.out"
              script2_REQ="script1"

              V  tomto  případě,  pokud  stap(1)  selže při startu, služba SystemTap se ani nepokusí nastartovat
              script2.

       TESTOVÁNÍ
              Po nainstalování skriptů můžeme ověřit, že fungují takto:

              # service systemtap start
              # service systemtap stop

              Mohli bychom být konkrétnější, například takto:

              # service systemtap start script1
              # service systemtap stop script1

              Pokud nenastaly chyby, máme vše připraveno k použití.

       ZAPNUTÍ SLUŽBY
              Jakmile jsme spokojeni se skripty a testování dopadlo úspěšně,  můžeme  SystemTap  službu  zapnout
              tak, aby se automaticky nastartovala po zavedení systému:

              # chkconfig systemtap on

       MAZÁNÍ SKRIPTŮ
              Skripty se smažou prostým jejich odstraněním z adresáře pro skripty a také odstraněním jejich kon‐
              figuračních souborů plus případně relevantních nastavení:

              # rm /etc/systemtap/script.d/script2.stp
              # vi /etc/systemtap/conf.d/group1

              Pokud skript stále běží, měli bychom jej zastavit:

              # service systemtap stop script2

              Také můžeme smazat relevantní cache:

              # service systemtap cleanup script2

       PŘÍPRAVA NA POVÝŠENÍ JÁDRA
              Obvykle  není  třeba dělat nic neobvyklého když se startuje nové jádro. Služba SystemTap pozná, že
              verze jádra se liší proti obsahu cache  a  rekompiluje  skripty.  Kompilaci  lze  provést  předem,
              abychom se vyhnuli kompilaci v době závádění systému:

              # service systemtap compile myscript -r <NEW_KERNEL_VERSION>

       IMPORT ZKOMPILOVANÝCH SKRIPTŮ
              V prostředí, kde nejsou k dispozici kompilační nástroje (např. kompilátor, nebo ladicí informace),
              jako je např. produkční systém, lze skripty přeložit na jiném (vývojářském) stroji:

              # service systemtap compile myscript -r \
              >   <KERNEL_VERSION_OF_TARGET_MACHINE>
              # tar czf stap-scripts-<kernel-version>.tar.gz \
              >   /var/cache/systemtap/<kernel-version> \
              >   /etc/systemtap/conf.d/<configfile>

              A poté je přesunout na cílový stroj.

       STARTOVÁNÍ SKRIPTŮ V DOBĚ ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU (ONBOOT PROBING)
              lužba  SystemTap  umožňuje také nastartovat skripty poblíž začátku procesu zavádění OS tím, že vy‐
              tvoří initramfs obsahující systemtap modul pro daný skript. Tato funkcionalita je dostupná jen  na
              systémech,  které  používají dracut. Spuštění skriptu v této časné fázi startu OS zpřístupňuje in‐
              formace, které je jinak obtížné získat.

              Nejdříve nainstalujeme skript do odpovídajícího adresáře a provedeme potřebná nastavení:

              # cp myscript.stp /etc/systemtap/script.d
              # vi /etc/systemtap/conf.d/myscript.conf

              Pro přidání skriptu do initramfs použijeme příkazonboot:

              # service systemtap onboot myscript

              Pokud daný skript není zkompilovaný a uložený v cache, dojde ke kompilaci.  Ve  výchozím  umístění
              bude  vytvořen  nový  initramfs. Mohli bychom použít volbu -b pro vytvoření zálohy původního init‐
              ramfs. Nyní můžeme restartovat systém.

       POUŽITÍ ALTERNATIVNÍHO INITRAMFS
              Pokud bychom chtěli nastartovat skript během následujícího bootu, ale ne  později,  můžeme  použít
              volbu -o k určení alternativního umístění initramfs:

              # service systemtap onboot myscript \
              >   -o /boot/special_initramfs.img

              Jakmile je initramfs vytvořen, je možné jej použít prostou úpravou parametrů jádra při startu sys‐
              tému.

       VYTVOŘENÍ INITRAMFS PRO JINÉ JÁDRO
              Stejně jako u příkazu compile, můžeme i zde použít volbu -r, abychom určili jádro pro které chceme
              vytvořit initramfs. To může být užitečné např. chceme-li se připravit na upgrade. Například:

              # service systemtap onboot myscript \
              >   -r 3.12.6-200.fc19.x86_64

       ODSTRANĚNÍ SKRIPTŮ Z INITRAMFS
              K odstranění skriptů z initramfs stačí spustit příkaz onboot bez parametrů:

              # service systemtap onboot

              Takto se vytvoří nový initramfs bez SystemTap modulů.

       HLEDÁNÍ CHYB ONBOOT MECHANIZMU
              Přidáním parametru 'rdinitdebug' mezi parametry jádra lze zvýšit upovídanost programu dracut. Dal‐
              ší  informace lze získat z dmesg/journalctl -ae. Chybový výstup programu staprun lze získat nasta‐
              vením LOG_BOOT_ERR na yes.

VIZ TÉŽ

       stap(1) dracut(8) new-kernel-pkg(8)

CHYBY

       Použijte    projektovou    bugzillu,     nebo     mailing     list.     http://sourceware.org/systemtap/,
       <systemtap@sourceware.org>.

       error::reporting(7stap), https://sourceware.org/systemtap/wiki/HowToReportBugs

                                                                                                    SYSTEMTAP(8)