JMÉNO

       fstab - statická informace o souborových systémech

POUŽITÍ

       /etc/fstab

POPIS

       Soubor fstab obsahuje popisnou informaci o souborových systémech, které systém umí připojit. fstab je
       programy pouze čten, nikoli zapisován. Je starostí správce jej správně vytvořit a udržovat. Pořadí
       záznamů ve fstab je důležité, protože nástroje fsck(8), mount(8) a umount(8) postupně fstab procházejí a
       řídí tak svoji činnost.

       The file is not read by mount(8) only but often is used by many other tools and daemons, and proper
       functionality may require additional steps. For example, on systemd-based systems, it’s recommended to
       use systemctl daemon-reload after fstab modification.

       Each filesystem is described on a separate line, with fields separated by tabs or spaces. The line is
       split into fields before being parsed. This means that any spaces or tabs within the fields must be
       escaped using \040 or \011, even within quoted strings (e.g. LABEL="foo\040bar").

       Lines starting with '#' are comments. Blank lines are ignored.

       Následuje typická ukázka záznamu fstab:

           LABEL=t-home2   /home      ext4    defaults,auto_da_alloc      0  2

   První položka (fs_spec).
       This field describes the block special device, remote filesystem or filesystem image for loop device to
       be mounted or swap file or swap device to be enabled.

       Pro normální připojení toto je (odkaz na) i-uzel zvláštního blokového zařízení (lze vyrobit pomocí
       mknod(2)), jehož zařízení se má připojit. Například /dev/cdrom nebo /dev/sdb7. Pro připojení NFS je tato
       položka <stroj>:<adresář>, například knuth.aeb.nl:/. V případě souborových systémů bez úložiště lze
       použít jakýkoliv řetězec. Tan pak bude například uveden ve výstupu df(1). Typické využití je proc pro
       procfs; mem, none nebo tmpfs pro tmpfs. Další zvláštní souborové systémy, jako udev nebo sysfs, se do
       fstab obvykle neuvádějí.

       Místo názvu zařízení lze zadat LABEL=<jmenovka> nebo UUID=<UUID>. Toto je doporučený postup, protože
       názvy zařízení jsou často výsledkem nahodilého pořadí detekce hardwaru a mohou se změnit, když se další
       disky přidají nebo odeberou. Příklady: „LABEL=Boot“ nebo „UUID=3e6be9de-8139-11d1-9106-a43f08d823a6“.
       (Jmenovku souborové systému můžete nastavit nástrojem určeným pro konkrétní souborový systém. Například
       e2label(8), xfs_admin(8) nebo fatlabel(8).)

       Rovněž je možné použít PARTUUID= nebo PARTLABEL=. Tyto identifikátory oddílů jsou podporovány například
       s tabulkou rozdělení disku GUID (GPT).

       Pro podrobnosti o identifikátorech zařízení nahlédněte do mount(8), blkid(8) a lsblk(8).

       Pamatujte, že mount(8) používá UUID jako řetězce. Řetězcová reprezentace UUID by se měla zakládat na
       malých písmenech. Avšak pro zadání identifikátoru souborových systémů FAT a NFTS se používají písmena
       velká (např. UUID="A40D-85E7" nebo UUID="61DB7756DB7779B3").

   Druhá položka (fs_file).
       This field describes the mount point (target) for the filesystem. For swap area, this field should be
       specified as `none'. If the name of the mount point contains spaces or tabs these can be escaped as
       `\040' and '\011' respectively.

   Třetí položka (fs_vfstype).
       Tato položka popisuje druh souborového systému. Linux podporuje mnoho druhů systémů: ext4, xfs, btrfs,
       f2fs, vfat, ntfs, hfsplus, tmpfs, sysfs, proc, iso9660, udf, squashfs, nfs, cifs a mnohé další. Pro
       podrobnosti vizte mount(8).

       Záznam swap označuje soubor nebo oddíl, který se má použít pro odkládaní (swap) paměti. Vizte swapon(8).
       Záznam none se rovněž hodí pro vázaná (bind) připojení a přesunovaná (move) připojení.

       Lze zadat více jak jeden druh. Oddělují se čárkami.

       mount(8) and umount(8) support filesystem subtypes. The subtype is defined by '.subtype' suffix. For
       example 'fuse.sshfs'. It’s recommended to use subtype notation rather than add any prefix to the first
       fstab field (for example 'sshfs#example.com' is deprecated).

   Čtvrtá položka (fs_mntops).
       Tato položka popisuje volby pro připojení souborového systému.

       It is formatted as a comma-separated list of options and is optional for mount(8) or swapon(8). The usual
       convention is to use at least "defaults" keyword there.

       It usually contains the type of mount (ro or rw, the default is rw), plus any additional options
       appropriate to the filesystem type (including performance-tuning options). For details, see mount(8) or
       swapon(8).

       Základní volby nezávislé na souborovém systému jsou:

       defaults
           use default options. The default depends on the kernel and the filesystem. mount(8) does not have any
           hardcoded set of default options. The kernel default is usually rw, suid, dev, exec, auto, nouser,
           and async.

       noauto
           nepřipojovat, je-li voláno mount -a (například při startu systému)

       user
           dovolí připojení běžným uživatelem

       owner
           dovolí připojení vlastníkem zařízení

       comment
           nebo x-<název> pro použití programy spravujícími fstab

       nofail
           nehlásí chyby k tomuto zařízení, pokud toto zařízení neexistuje.

   Pátá položka (fs_freq).
       Tyto položku používá program dump(8), aby zjistil, který souborový systém má být zálohován. Pokud není
       uvedeno, výchozí hodnota je 0 (nezálohovat).

   Šestá položka (fs_passno).
       Tuto položku používá program fsck(8) pro určení pořadí kontroly souborových systému při startu. Kořenový
       souborový systém by měl mít hodnotu fs_passno rovnu 1, ostatní souborové systémy pak hodnotu _fs_passno
       rovnu 2. Souborové systémy v rámci jedné diskové jednotky jsou kontrolovány postupně, nicméně systémy na
       různých jednotkách jsou kontrolovány najednou, aby se využil paralelismus stroje. Není-li hodnota
       uvedena, výchozí je nula (tzn. kontrola nebude provedena).

SOUBORY

       /etc/fstab, <fstab.h>

POZNÁMKY

       Správná metoda jak číst v programu fstab je použít proceduru getmntent(3) nebo libmount.

       Klíčové slovo ignore použité jako druh souborového systému (3. položka) již není podporováno nástrojem
       mount, který je postaven čistě na knihovně libmount (util-linux od verze 2.22).

       This document describes handling of fstab by util-linux and libmount. For systemd, read systemd
       documentation. There are slight differences.

HISTORIE

       Předchůdce formátu souboru fstab se objevil v 4.0BSD.

DALŠÍ INFORMACE

       getmntent(3), fs(5), findmnt(8), mount(8), swapon(8)

HLÁŠENÍ CHYB

       For bug reports, use the issue tracker <https://github.com/util-linux/util-linux/issues>.

TIRÁŽ

       fstab is part of the util-linux package which can be downloaded from Linux Kernel Archive
       <https://www.kernel.org/pub/linux/utils/util-linux/>.

util-linux 2.41                                    2025-07-02                                           FSTAB(5)