Provided by: manpages-cs_4.13-4_all 
JMÉNO
vdir - vypíše obsah adresáře
POUŽITÍ
vdir [VOLBA]... [SOUBOR]...
POPIS
Vypisuje informace o SOUBORECH (implicitně z aktuálního adresáře). Jestliže není zadán žádný z přepínačů
-cftuvSUX nebo --sort, výstup bude seřazen abecedně.
Povinné argumenty dlouhých přepínačů jsou také povinné u odpovídajících krátkých přepínačů.
-a, --all
nebude ignorovat položky začínající na .
-A, --almost-all
nevypisuje `.' a `..'
--author
spolu s -l vypíše jméno autora každého souboru
-b, --escape
negrafické znaky escapuje ve stylu jazyka C
--block-size=VELIKOST
spolu s -l vypisuje velikosti v násobcích VELIKOSTI, např. --block-size=M; popis formátu VELIKOSTI
je uveden níže
-B, --ignore-backups
nevypisuje soubory, jejichž jména končí na ~, pokud nejsou zadána v příkazovém řádku.
-c s -lt: řadí podle ctime a vypisuje ctime (čas poslední změny i-uzlových informací); s -l: vypisuje
ctime, řadí podle názvu souboru; jinak: řadí podle ctime, vypisuje od nejnovějších
-C vypisuje položky do sloupců
--color[=KDY]
obarví výstup; KDY smí být „always“ (vždy, výchozí hodnota), „auto“ nebo „never“ (nikdy),
podrobnosti níže
-d, --directory
vypíše názvy adresářů místo jejich obsahu
-D, --dired
generuje výstup určený pro mód dired Emacsu
-f nebude vypisovat obsah adresářů setříděně, zapne -aU, vypne -ls --color
-F, --classify
za jména souborů připojí znak indikující typ souboru (jeden z */=>@|)
--file-type
podobné, jen nepřipojuje '*'
--format=SLOVO
across -x (napříč), commas -m (čárky), horizontal -x (horizontální), long -l (dlouhý),
single-column -1 (jeden sloupec), verbose -l (upovídaný), vertical -C (vertikální)
--full-time
jako -l --time-style=full-iso
-g jako -l, ale nevypisuje vlastníka
--group-directories-first
seskupí adresáře a zobrazí je před ostatními soubory;
lze použít s volbou --sort, ale použití --sort=none (-U) seskupování zruší
-G, --no-group
ve dlouhých výpisech nebudou uvedeny informace o skupině
-h, --human-readable
při -l a -s vypisuje velikosti jako 1K, 234M, 2G atd.
--si podobné, ale používá násobky 1000, ne 1024
-H, --dereference-command-line
následuje symbolické odkazy zadané na příkazové řádce
--dereference-command-line-symlink-to-dir
následuje symbolické odkazy zadané na příkazové řádce,
pokud je jejich cílem adresář
--hide=VZOR
nevypisuje položky, které odpovídají zadanému shellovému VZORu (může být překryto volbami -a nebo
-A)
--hyperlink[=KDY]
hyperodkazy z názvů souborů; KDY může být „always“ (vždy, výchozí chování), „auto“ nebo „never“
(nikdy)
--indicator-style=STYL
podle zadaného STYLu připojí indikátor ke jménu každé položky: none (žádný; výchozí volba), slash
(-p), file-type (--file-type), classify (-F)
-i, --inode
vypisuje číslo i-uzlu pro každý soubor
-I, --ignore=VZOR
nevypíše soubory, jejichž jména odpovídají shellovému VZORu
-k, --kibibytes
u zaplnění disku použije 1024bajtové bloky; použije se pouze s -s a souhrny u adresářů
-l použije dlouhý formát výpisu
-L, --dereference
vypíše informace o souborech, na které se odkazují symbolické odkazy, místo informací o odkazech
samotných
-m vypisuje seznam položek oddělených čárkami
-n, --numeric-uid-gid
jako -l, ale vypisuje vlastníka a skupinu (UID a GID) číselně
-N, --literal
vypisuje jména souborů tak, jak jsou na uložena
-o jako -l, ale bez informace o skupině
-p, --indicator-style=slash
připojí za jméno každého adresáře znak `/'
-q, --hide-control-chars
vypisuje otazníky místo netisknutelných znaků
--show-control-chars
vypisuje netisknutelné znaky ve jménech souborů tak, jak jsou (výchozí, pokud není výstupem
terminál a použitým programem 'ls')
-Q, --quote-name
vypisuje jména souborů v uvozovkách
--quoting-style=ZPŮSOB
použije způsob citování ZPŮSOB pro jména souborů: literal (doslovný), locale (lokalizovaný),
shell, shell-always (vždy shell), shell-escape (escapovaný shell), shell-escape-always (vždy
escapovaný shell), c, escape; (přebije proměnnou prostředí QUOTING_STYLE)
-r, --reverse
výpis bude setříděn v obráceném pořadí
-R, --recursive
vypíše obsah všech adresářů rekurzivně
-s, --size
vypisuje velikost souborů, v blocích
-S výstup seřadí podle délky souborů, největší první
--sort=SLOVO
výstup seřadí podle SLOVA: none (-U), size (-S), time (-t), version (-v), extension (-X)
--time=SLOVO
použije jiný čas než čas změny obsahu: čas přístupu (-u): atime, uaccess, use; čas změny metadat
(-c): ctime, status čas vytvoření: birth, creation;
s -l SLOVO určuje, který čas bude vypsán, se --sort=time, řadí podle SLOVA (nejnovější první)
--time-style=STYL_ČASU
formát času/data pro -l; vizte STYL_ČASU níže
-t výstup seřadí podle času, nejnovější jako první; vizte přepínač --time
-T, --tabsize=n
předpokládá, že tabulátor má šířku n, namísto výchozích 8
-u s -lt seřadí podle a vypíše čas posledního přístupu; s -l vypíše tento čas, ale seřadí podle názvů
souborů, nejnovější první;
-U netřídí; položky jsou vypisovány v pořadí, v jakém se nacházejí v adresáři
-v přirozené řazení (verzovacích) čísel v textu
-w, --width=SLOUPCŮ
nastaví šířku výstupu, 0 znamená bez omezení
-x vypisuje soubory do sloupců tříděných vodorovně
-X třídí abecedně podle přípon
-Z, --context
vypíše pro každý soubor jakýkoliv bezpečnostní kontext
-1 vypíše jeden soubor na jeden řádek; „\n“ lze předejít pomocí -q nebo -b
--help vypíše návod k použití na standardní výstup a bezchybně skončí
--version
Vypíše informaci o verzi programu a skončí
Argument VELIKOST je celé číslo a volitelná jednotka (příklad: 10K je 10 * 1024). Jednotky jsou K, M, G,
T, P, E, Z, Y (mocniny 1024) nebo KB, MB, … (mocniny 1000). Lze též použít binární jednotky: KiB=K, MiB=M
a tak dále.
Argument STYL_ČASU může být full-iso (plné ISO), long-iso (dlouhé ISO), iso, locale (národní prostření)
nebo +FORMÁT. FORMÁT je interpretován stejně jako při date(1). Pokud FORMÁT je
FORMÁT1<nový_řádek>FORMÁT2, pak FORMÁT1 se použije na staré soubory a FORMÁT2 na nové soubory. STYL_ČASU
s předponou „posix-“ se uplatní jen mimo národní prostředí POSIX. Výchozí styl lze rovněž vybrat
proměnnou prostředí TIME_STYLE.
Odlišování druhů souborů barvami je standardně zakázáno. Zákaz lze nařídit i pomocí --color=never. Při
použití --color=auto, bude ls vkládat kódy barev jen, když standardní výstup bude napojen na terminál.
Toto nastavení lze ovlivnit proměnnou prostředí LS_COLORS. Nastavit ji lze příkazem dircolors(1).
Návratový kód:
0 vše v pořádku,
1 drobné problémy (např. nebylo možné přistoupit k podadresáři),
2 závažné problémy (např. nebylo možné přistoupit k argumentu z příkazové řádky).
AUTOR
Napsal Richard M. Stallman a David MacKenzie.
HLÁŠENÍ CHYB
On-line nápověda GNU coreutils: <https://www.gnu.org/software/coreutils/>
Chyby v překladu hlaste na <https://translationproject.org/team/cs.html> (česky)
COPYRIGHT
Copyright © 2020 Free Software Foundation, Inc. Licence GPLv3+: GNU GPLverze 3 nebo novější
<https://gnu.org/licenses/gpl.html>.
Toto je volné programové vybavení: můžete jej měnit a šířit. Je zcela BEZ ZÁRUKY, v rozsahu povoleném
zákonem.
DALŠÍ INFORMACE
Úplná dokumentace je na <https://www.gnu.org/software/coreutils/vdir>
nebo dostupná lokálně skrze: info '(coreutils) vdir invocation'
P◈EKLAD
Překlad této příručky do španělštiny vytvořili Pavel Heimlich <tropikhajma@gmail.com>
Tento překlad je bezplatná dokumentace; Přečtěte si GNU General Public License Version 3 nebo novější
ohledně podmínek autorských práv. Neexistuje ŽÁDNÁ ODPOVĚDNOST.
Pokud narazíte na nějaké chyby v překladu této příručky, pošlete e-mail na adresu translation-team-
cs@lists.sourceforge.net.
GNU coreutils 8.32 Říjen 2021 VDIR(1)